Navržený dům reaguje na trend současného stavitelství, který formuje výstavbu rodinných domů primitivním způsobem s převládajícím vesnickým charakterem. Položme si otázku, je správné takto budovat naše města? Je správné pokračovat při tvorbě kobercové zástavby rodinných domů soustředěných v periferních satelitech? Jak tedy reagovat na problém urban sprawlu a správně budovat města? Částečnou odpověď lze nalézt již v díle českého meziválečného funkcionalismu, kde vznikla v Brně u příležitosti výstavy v roce 1928 kolonie rodinných domů Nový dům, z nichž většina využívala vertikální systém dispozice. A právě díky tomuto způsobu lze daleko efektivněji využít prostor. Kontraproduktem vertikálního domu je však nemožnost bezbarierového pohybu, tolik ceněného u dnešních „moderních“ domů. Je však opravdu dům, který nenutí svého obyvatele překonávat výškové rozdíly, natolik dobrým řešením? Je dobré vzdát se pohybu, v době, kdy je možné cokoliv zařídit kliknutím myši na internetu nebo pohodlně ze sedadla auta?

Takovýto způsob života vede k prohlubování rizika vzniku srdečních chorob a onemocnění pohybového aparátu. Z tohoto pohledu je možné představit si potencionální zájemce o bydlení ve vertikálním domě. Skupinu lidí, která

preferuje zdravý životní styl, má sportovního ducha a nechce žít v domě „bez schodů“. Výhodou vertikálního systému je také nepřehlédnutelné uvolnění zastavěné plochy, čímž se vytváří dobré podmínky pro plnohodnotné a ne jen

dnes běžné atriové využití zahrady. V neposlední řadě můžeme považovat za pozitivum i nerušený výhled do krajiny, který řadě dnešním běžným domům chybí.