URBANISTICKÉ ŘEŠENÍ

Umístění turistického cíle, kaštela Gerulata, v rámci obce Rusovce, je problematické pro svou komplikovanou polohu daleko od hlavního tahu, uprostřed vesnické zástavby. Jako výrazný prvek můžeme chápat kostel sv. Márie Magdalény, který lze označit jako orientační bod pro návštěvníky muzea Gerulaty. Právě proto doporučujeme vytvořit 2 naučné stezky, první již v rámci obce Rusovce, které povede od hlavního tahu ke vstupu do areálu Gerulaty, se zastávkou před kostelem a dále vedoucí ke vstupu do areálu. Na tuto stezku bude navazovat vnitřní stezka uvnitř areálu, která bude mít za úkol seznámit návštěvníky s historií tohoto místa.

Samotný areál muzea Gerulaty jsme se rozhodli vyřešit citelně, bez ovlivnění podmínek v místě. Návrh by měl podtrhnout jedinečnou atmosféru římských vykopávek a s tím spojeného Genia Loci. Je nutné si uvědomit, že římské vykopávky se nacházejí přímo mezi vesnickou zástavbou, „tak trochu jako starý veterán, schované ve stodole“. Pro lepší vnímání vykopávek samotných navrhujeme obehnat areál zelenou zdí, která vizuálně oddělí areál od svého okolí a pomůže tak návštěvníkům lépe vnímat historické souvislosti. Vzhledem k sezónnímu provozu areálu a použití vhodné zeleně bude areál vizuálně oddělený od vesnice pouze v průběhu sezóny – přes jaro a léto, a naopak v době, kdy bude areál uzavřený, nebude zelená zeď vytvářet hranici mezi areálem a sídlem tak, aby nebyla vnímána negativně okolními obyvateli.

 

ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ

Objekt muzea navrhujeme spojit s provozním objektem pro archeology v jednu budovu. Toto řešení má výhodu v tom, že výsledná zastavěná plocha bude minimalizována. Budovu navrhujeme umístit při jižní hranici pozemku a zároveň ji otevíráme prostorem pro návštěvníky severním směrem k vykopávkám a lužnímu lesu. Objekt bude rozdělen na provozní část pro zaměstnance se samostatným vstupem ze severozápadní strany a na část pro návštěvníky přístupnou z jihovýchodu, stejně jako v současnosti.

Z hlediska vnitřních prostor mluvíme o 2 rozdílných typech dispozic. Tím prvním je výstavní prostor orientovaný introvertně, kde je nejdůležitějším prvkem samotná expozice a druhým je prostor foyeru, který propojuje interiér a exteriér areálu a dům se tak stává součástí zahrady. V tomto prostoru je pro nás důležitý výhled na vykopávky.

Výškou nebude budova převyšovat přízemní vesnickou zástavbu. To je umožněno umístěním výstavních sálů o půl patra níže pod úroveň terénu, čímž se zároveň vytváří možnost využití zlomu mezi úrovněmi jako přirozený amfiteátr, hlediště, což je vzhledem k edukační povaze areálu žádoucí.

Hmota domu je tvořená výraznou horizontálou střešní desky, která spočívá na vertikálách stěn. Ty lemují celý areál a jakoby se ztrácí pod převisy střechy.